Individuální rozvoj, Příběhy z praxe

K Talentworku ji přivedly reference. Dnes je jeho šéfkou. Seberozvoj je pro Andreu Šimoníkovou intenzivním prožitkem, který chce předávat dál

Domů Talentblog Individuální rozvoj K Talentworku ji přivedly reference. Dnes je jeho šéfkou. Seberozvoj je pro Andreu Šimoníkovou intenzivním prožitkem, který chce předávat dál

Když jsme se s Andreou Šimoníkovou seznámili, byla už zkušenou manažerkou. Pracovala na univerzitě (VŠB-TU Ostrava), kde vedla Kariérní centrum a velký akcelerační program. V jejím více jak 10členném týmu právě začínali s rozvojem talentů. Kolegyně, která u nás prošla Talentovým výcvikem, dala Andrei doporučení na program Autentický leader. Ten jsme zrovna uváděli jako novinku. Andrea se přihlásila.

Proč jí hned první setkání vyrazilo dech? Jak se z účastnice rozvojového programu dostala do role šéfky firmy? A proč opustila „teplé místečko“ na univerzitě? Přečtěte si rozhovor s naší novou CEO a poznejte ji blíž.

V univerzitním prostředí je vzdělávání denním chlebem. Hádám, že ani zaměstnanci ve svém rozvoji nezahálí, je to tak?

Určitě. Sama mám za sebou opravdu mnoho rozvojových programů a školení. Byla jsem i v leadership programech a různých manažerských kurzech.

Takže tě Autentický leader asi neměl čím překvapit…

Na zahájení Autentického leadera si dobře vzpomínám. Hned první setkání mi vyrazilo dech. Bylo to WOW, bylo to jiné. V tu chvíli možná i trochu divné. (smích) Jsem hodně logicky založená. A najednou jsme se bavili o emocích. O tom, jak je vnímáme, jak cítíme. Že máme některé věci dané podvědomě a vlastně je neumíme ovládat. Zkrátka, že logika nefunguje na všechno.

Dávalo ti to, co ses dozvídala, smysl?

Měla jsem z toho smíšené pocity. Jako když si koupíte nové kolo a mísí se ve vás obrovské nadšení se strachem z toho, že ho někde odřete. Nechápala jsem, proč jsem na to nepřišla dřív. Pořád jsem přemýšlela, proč se o tom nemluví i na jiných kurzech. Proč mě kromě důležitých manažerských dovedností nedokázaly připravit na to, jak se poprat s věcmi, na které logika nestačí.

V kurzu jsi byla jediná žena. Nevadilo ti to?

Vlastně mi to vyhovovalo. Ve skupině jsem měla skvělé muže, kteří byli velmi otevření. Jejich různorodost byla extrémně obohacující. Vytvářeli bezpečné prostředí, ve kterém jsme mohli sdílet a věnovat se nácviku konkrétních situací. Když totiž víte, co trénujete a jak to máte udělat, potřebujete k tomu už jen vhodné prostředí. Doma to cvičit nemůžete, v práci taky ne. A právě Autentický leader je pro toto ideální.

Jak se účast v programu odrazila v reálu a na tvé kariéře?

Naučila jsem se odhalit skutečnou podstatu sdělení. Obavy lidí i jejich motivátory. Dokázala jsem se vymezit, najít vhodné argumenty, identifikovat manipulativní techniky, být silnější. Mou ambicí nebylo vést průměrné oddělení, ale udělat malou díru do světa. Najednou jsem dostala sílu pro naplnění svých vizí a začala je realizovat. Šla jsem za svým snem o nejlepším kariérním centru v České republice.

Podařilo se ho splnit?

Řekla bych, že ano. Kariérní centrum přinášelo velké benefity instituci samotné. Dělalo univerzitě jméno mezi firmami i studenty, dokázalo si i vydělat, což zdaleka není standardní. Kromě toho se věhlas o něm šířil i skrz celou republikou.

Přesto jsi se rozhodla odejít. Proč?

Cítila jsem, že si potřebuji dát oraz. Pracovala jsem v kuse prakticky 30 let, od svých 17. Na mateřské jsem pobyla bez práce jen pár měsíců. Dlouho jsem si myslela, že musím mít zaměstnání, abych měla finanční stabilitu. Byla to hodnota, která mě limitovala. Už jsem jí nechtěla být svázaná.

Takže sis dopřála volno, takový roční Sabbatical?

Byl to spíš restart. Pracovala jsem dál jako lektorka a konzultantka, trénovala psy, se kterými ve volném čase závodím, a dělala různé činnosti, které mě bavily a zároveň uživili. I v rámci univerzity jsem zůstala zapojená, i když jen v menším, samostatném projektu.

To už jsi měla za sebou i Talentový výcvik a externě spolupracovala s Talentworkem. S čím jsi jako talentová konzultantka lidem ve firmách nejčastěji pomáhala?

Pomáhala jsem ve firmách, ale i jednotlivcům. U jednotlivců jsme nejčastěji řešili, jak se lépe poprat se svým osobním potenciálem. Tak aby podporoval vizi či cíle jedince. Na úrovni firem jsme se zaměřovali především na týmy – na práci s talenty v rámci týmů, na využívání vzájemných synergických efektů talentů, ale i na to, jak lépe chápat své kolegy a lidi kolem sebe nebo jak se v týmu vypořádat se slepými místy.

Pokud se nemýlím, už v té době přišla od Michala a Moniky Martochových nabídka, abys převzala řízení firmy.

Ano a já ji zdvořile odmítla. Poměrně dobře vím, co chci a dokážu zvolenou cestou celkem vyrovnaně jít. Takže jsem zůstala věrná svému plánu na roční restart. O to více mě dojalo, že na mě Michal s Monikou nijak netlačili. Nechali to být, počkali. A po několika měsících se zeptali znovu. To už jsme se domluvili.

Hned první setkání s Andreou bylo inspirující, říká Monika Martochová

„Andrea mě zaujala doslova na první dobrou. Nejen, že byla sympatická a měly jsme mnoho společných témat, ale mezi řádky našich rozhovorů prosakovala její neuvěřitelná vytrvalost a schopnost dokončovat věci. Vždyť kromě profesních výzev zvládla 3týdenní pochod Camino de Santiago, o kterém poutavě vyprávěla. Později, už v rámci externí spolupráce, jsem se mnohokrát přesvědčila, že Andrea je člověk, kterého chci do týmu. Přemýšlí v konceptech, je zaměřená na řešení, nechybí jí odvaha a elán a dokáže propojit lidi i informace.“

Vrátit se zpátky na univerzitu tě nelákalo?

Pravda je taková, že univerzita nabízí řadu příležitostí a dostalo se mi extrémně zajímavých nabídek. Pravděpodobně bych dosáhla na velmi zajímavé pozice a mohla se na nich mít pěkně až do důchodu. Já ale potřebovala žít více v souladu sama se sebou a naplnit si vlastní hodnoty. Nepatřím k těm, co jdou po dobrých postech. Potřebovala jsem se hlavně cítit spokojená, naplněná a podporovaná.

A toho se ti v Talentworku dostalo?

Firemní kultura Talentworku je v souladu s mými hodnotami, které tak jsou mnohem více naplňovány. Tomu, co Talentwork dělá, věřím. A když tomu věřím, chci to šířit dál. Talentwork vnímám jako fajnšmekra. Vinaře, který dělá výběrové víno. Ze stejné suroviny dokáže dostat víc než ostatní. Může to znít sebestředně, ale přesně v takové firmě chci být.